Repertoár uměleckého sboru Opera a opereta

Proč chodit na operu? Jak vypadá divadelní zkouška? Máme dílo znát předem? Přijďte se podívat na divadelní zkoušku a zúčastnit se besedy s uznávanou režisérkou Danielou Špinar, která v Moravském divadle Olomouc chystá operu Modrovous hrad s podtitulem Tance z Galanty a Sbory pro mužské hlasy. Před zkouškou proběhne půlhodinové povídání s názvem „Jak na operu“, kterým vás provede dramaturgyně opery Vilma Bořkovec a divadelní lektorka Eva Krupařová.

Rusalka patři k největším klenotům nejen české, ale i světové operní literatury. Genialita Dvořákovy hudby a libreto Jaroslava Kvapila zaujme všechny diváky bez rozdílu věku. Oceňovaní tvůrci Michal a Šimon CABANI nabízejí svou režií další možný pohled na nesmrtelné dílo.

Jeden z nejpopulárnějších broadwayských muzikálů Hello, Dolly! sklízí úspěchy na divadelních prknech od roku 1964. Proslavila ho však zejména filmová verze s nezapomenutelnou Barbrou Streisand v titulní roli a ústřední píseň v podaní Louise Armstronga. Příběh se točí kolem šarmantní vdovy Leviové, která se živí jako dohazovačka. Dokáže téměř cokoliv - i podmanit si srdce nedostupného muže. Slavný muzikál, který „rozdrtil“ všechny dosavadní broadwayské rekordy, převede na jeviště režisérka Andrea Hlinková.

Známá autorská dvojice Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák napsala spolu stovky písniček, k jejich tvorbě však patří i čtyři pohádkové miniopery: Šípková Růženka, Budulínek, O dvanácti měsíčkách a Karkulka. My Vám je, milé děti, některé přinášíme. Vezměte do divadla své rodiče, dědečka s babičkou a kamarády a prožijte u nás pohádkové dobrodružství s písničkami.

Komický singspiel Únos ze serailu napsal pětadvacetiletý Mozart v němčině na objednávku císaře Josefa II. pro Burgtheater ve Vídni, a to vzápětí po italské opeře seria – Idomeneo. Je to hudební fraška, ovlivněná dobovou módou Orientu, je v ní patrný také doznívající vliv tureckých výbojů v Evropě. Hudebně je to však čistě zázračná Mozartova kompozice, která otvírá srdce génia – bohatostí árií, dvou sborů a komorních čísel, plných láskyplného citu i mladého šibalství. V tomto jediném díle použil Mozart triangl a činely, aby zvýraznil turecký charakter hudby. Premiéra opery se konala 16. července 1782, naše inscenace je tak oslavou 240. výročí. Režie se ujala Andrea Hlinková.

Skladatel slavného Netopýra či Cikánského barona Johann Strauss ml. se představí se svým dalším slavným titulem. Ani v této operetě nebudou chybět nezapomenutelné melodie, krásné kostýmy, milostné tahanice s překvapivým rozuzlením a nádechem nostalgie časů minulých. Opereta měla svou premiéru roku 1883 v Berlíně, vídeňská premiéra se pak konala téhož roku na podzim, kde byla přijata s triumfálním nadšením a stala se tak jednou z nejoslavovanějších a nejuváděnějších oper.

Síla raného díla Giuseppe Verdiho spočívá zejména v působivých masových scénách a sborových výstupech. Babyloňané pod vedením krále Nabuchodonozora (Nabucca) vtrhnou do Jeruzaléma, zničí Šalamounův chrám a židovský národ odvlečou do zajetí. Bůh Židů Jehova však potrestá krále tím, že na něj sešle šílenství. Nabucco, který musí čelit intrikám své domnělé dcery Abigail, nakonec rozpozná svou vinu, uzná moc a vznešenost Boha Jehovy a vrátí Židům svobodu. Známý "Sbor Židů" se v době vzniku opery stal aktualizovaným symbolem touhy Italů po svobodě a nezávislosti.

Beethovenův Fidelio je unikátním výtvorem jednoho z nejgeniálnějších skladatelů vůbec. První verze opery měla premiéru v roce 1805, její definitivní podoba spatřila světlo světa o devět let později. Příběh odvážné Leonory, která se pouští do boje se zlem, aby zachránila svého neprávem vězněného manžela, je oslavou lásky a zároveň vykreslením prudké srážky idealismu s realitou. Beethoven se ve Fideliovi mohutnou silou své hudby zastává trpících a utlačovaných. Staví se proti manipulátorům, pro které je morálka či úcta k člověku jen prázdnou frází a kteří rozšiřují svou moc, aby si mohli podrobit druhé a zneužít je ve svůj prospěch. V tomto smyslu poselství jediné opery Ludwiga van Beethovena nepřestává být aktuální ani dnes. Operu uvádíme k oslavě 250. výročí od narození autora. Hudební čísla ponecháváme v německém originále, próza bude v českém překladu.

Jedna z nejoblíbenějších českých lidových operet. Původní hře o čtyřech obrazech Františka Ferdinanda Šamberka Podskalák z roku 1882 zajistily nehynoucí popularitu šlágry a hudební čísla nejslavnějšího českého písničkáře Karla Hašlera. Zábavný příběh lidové operety nás zavede do Podskalí, dnes už neexistující pražské osady na pravém břehu Vltavy, mezi jeho svérázné obyvatele. V operetě zazní oblíbené hity a evergreeny české hudby, jako jsou My jsme ti Pražáci, vltavská krev, Ta naše písnička česká, Za vodou, za vodou, před vejtoňskou hospodou, Až já půjdu do nebe a další.

V Cornevillských zvoncích, komponovaných na starý romantický námět, vytvořil R. Planquette jedno z nejvýznamnějších děl v žánru klasické francouzské operety, v němž navazuje na dílo velikána operety J. Offenbacha a tvůrčím způsobem ho rozvíjí. Největším kladem jeho operety je průzračná, melodicky jasná a svěží hudba. První uvedení Cornevillských zvonků v roce 1877 v divadle Foliés Dramatiques v Paříži mělo enormní úspěch a „Zvonky“ hráli 400 krát za sebou. Poté se opereta rozletěla do celého světa. My uvádíme Cornevillské zvonky teprve podruhé, a to 100 let po olomoucké premiéře v roce 1920.

Opereta byla zčásti inspirována životem samotného autora. S nekompromisní dávkou nadsázky, parodie a nadhledu vykresluje zákulisí třech zcela rozdílných prostředí, jakými jsou klášter, divadlo a kasárna, ve kterých se hlavní postavy Célestin alias Floridor a schovanka kláštera Denisa de Flavigny pohybují s mimořádným talentem zkomplikovat již tak nepřehlednou situaci. Opereta měla svou premiéru roku 1883 a je považována za nejzdařilejší opus skladatele Florimonda Hervého. Již po své premiéře obletěla „Slečna Netýkavka“ celý svět a dodnes patří právem mezi nejuváděnější tituly svého žánru.

Komická opera je uváděná v překladu pod názvem Takové jsou všechny, nebo též v doslovném překladu Tak to dělají všechny. Mozart operu zkomponoval na libreto Lorenza Da Ponteho, převzal ho ale až po předchozím neúspěšném Salieriho pokusu. V tomto tématu vycítil obrovský potenciál a vytvořil jednu ze svých vrcholných oper, založenou na účinném protikladu komorního a jednoduchého příběhu s nesmírně bohatým a propracovaným hudebním výrazem. Nejen samotné árie a ansámbly, patřící dnes neodmyslitelně mezi nejlepší operní „hity“ všech dob, ale také jejich promyšlená dramaturgie v rámci celku, jejich kontrast, logická i překvapivá návaznost činí z Così fan tutte stále živý klenot operního repertoáru. V roce 2019 slaví opera Così fan tutte 230 let od svého vzniku. Operu uvádíme v italském originále s českými titulky.

Noc na Karlštejně, slavný český filmový muzikál, natočil režisér Zdeněk Podskalský v roce 1973 na námět stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického. Z filmu pocházejí některé velmi známé písně skladatele Karla Svobody a textaře Jiřího Štaidla v podání Waldemara Matušky a Heleny Vondráčkové. Soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc nastudoval divadelní verzi tohoto klenotu české kinematografie v režii Dagmar Hlubkové, která již u nás režírovala velice úspěšný muzikál Sugar nebo operetu Ples v opeře.