Repertoár uměleckého sboru Opera a opereta

Jak vypadá nebo má vypadat tradiční podoba opery? Existuje něco jako klasické zpracování? Proč stále oprašujeme operu pokrytou prachem? Proč si o všem něco myslíme? Inscenace v režijním tandemu Veroniky Loulové a Jiřího Havelky se zabývá tématem vnímání klasického díla v současnosti a zkoumá naše představy o dávné historii. Opera zkomponována ku příležitosti korunovace Leopolda II. na českého krále nese v překladu název Velkorysost Titova. Dílo bylo objednáno českými stavy a poprvé uvedeno ve Stavovském divadle v Praze v září 1791. Libreto napsal Caterino Mazzolà podle předlohy Pietra Metastasia. Hlavní postavou je římský císař Titus, kterého se snaží zabít dcera bývalého císaře Vitellia. Námět díla vychází z antiky a samotný příběh se odehrává roku 79. n.l. v Římě.

Symbolistická opera Modrovousův hrad skladatele Bély Bartóka a libretisty Bély Balázse z roku 1911 v sobě skrývá mnoho vrstev a potencionálních interpretací. Opera na námět středověké legendy o rytíři s modrým vousem se zdánlivě zabývá vzájemnou rozdílností a nepochopitelností mužského a ženského světa. Pro režisérku inscenace Danielu Špinar je to spíše vyprávění o jedné bytosti, ve které spolu mužský a ženský princip zápasí.

Rusalka patři k největším klenotům nejen české, ale i světové operní literatury. Genialita Dvořákovy hudby a libreto Jaroslava Kvapila zaujme všechny diváky bez rozdílu věku. Oceňovaní tvůrci Michal a Šimon CABANI nabízejí svou režií další možný pohled na nesmrtelné dílo.

Jeden z nejpopulárnějších broadwayských muzikálů Hello, Dolly! sklízí úspěchy na divadelních prknech od roku 1964. Proslavila ho však zejména filmová verze s nezapomenutelnou Barbrou Streisand v titulní roli a ústřední píseň v podaní Louise Armstronga. Příběh se točí kolem šarmantní vdovy Leviové, která se živí jako dohazovačka. Dokáže téměř cokoliv - i podmanit si srdce nedostupného muže. Slavný muzikál, který „rozdrtil“ všechny dosavadní broadwayské rekordy, převede na jeviště režisérka Andrea Hlinková.

Známá autorská dvojice Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák napsala spolu stovky písniček, k jejich tvorbě však patří i čtyři pohádkové miniopery: Šípková Růženka, Budulínek, O dvanácti měsíčkách a Karkulka. My Vám je, milé děti, některé přinášíme. Vezměte do divadla své rodiče, dědečka s babičkou a kamarády a prožijte u nás pohádkové dobrodružství s písničkami.

Komický singspiel Únos ze serailu napsal pětadvacetiletý Mozart v němčině na objednávku císaře Josefa II. pro Burgtheater ve Vídni, a to vzápětí po italské opeře seria – Idomeneo. Je to hudební fraška, ovlivněná dobovou módou Orientu, je v ní patrný také doznívající vliv tureckých výbojů v Evropě. Hudebně je to však čistě zázračná Mozartova kompozice, která otvírá srdce génia – bohatostí árií, dvou sborů a komorních čísel, plných láskyplného citu i mladého šibalství. V tomto jediném díle použil Mozart triangl a činely, aby zvýraznil turecký charakter hudby. Premiéra opery se konala 16. července 1782, naše inscenace je tak oslavou 240. výročí. Režie se ujala Andrea Hlinková.

Síla raného díla Giuseppe Verdiho spočívá zejména v působivých masových scénách a sborových výstupech. Babyloňané pod vedením krále Nabuchodonozora (Nabucca) vtrhnou do Jeruzaléma, zničí Šalamounův chrám a židovský národ odvlečou do zajetí. Bůh Židů Jehova však potrestá krále tím, že na něj sešle šílenství. Nabucco, který musí čelit intrikám své domnělé dcery Abigail, nakonec rozpozná svou vinu, uzná moc a vznešenost Boha Jehovy a vrátí Židům svobodu. Známý "Sbor Židů" se v době vzniku opery stal aktualizovaným symbolem touhy Italů po svobodě a nezávislosti.